Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Moc hezké a hezky vysvětlené. R^

0 0
možnosti
Foto

Děkujeme, pozdravujte doma, dětem hodně úspěchů v novém školním roce.

0 0
možnosti

Jen drobnost: I na zemi dopadne kladivo kousek vedle. Jenže vzdálenost ruky a kladiva je nepatrná vzhledem k poloměru země. Proto je to "vedle" tak malé. Pokud by velikost kosmické lodi byla srovnatelná z velikostí Země, byl by výsledek rovněž srovnatelný: kladivo by spadlo na palec. Ten rozdíl v místě dopadu není dán "odlišností" působících sil, ale odlišnou velikostí dvou rychlostí: rychlosti ruky a rychlosti palce.

0 0
možnosti
Foto

Děkujeme za doplnění. Opravdu není rozdíl mezi gravitačním a setrvačným zrychlením. Vysvětlení chybí. Machův princip se o to sice snaží, ale je to spíš na úrovni přírodní filosofie, než jasné odvození.

Jediné, čím by šlo gravitační a setrvačné zrychlení rozlišit, je to, že gravitační zrychlení nemůže být homogenní, u setrvačného to lze zařídit. To ale není případ rotující soustavy, tam podle letu kladiva opravdu nepoznáme podstatu síly, která ho urychluje.

0 0
možnosti
Foto

Super článek. Existuje na našem trhu nějaká publikace, která by se tímto tématem kosmického inženýrství zabývala? Taková Newtonova kinematika a dynamika v rotující soustavě mimo gravitačních jam. R^

1 0
možnosti
Foto

Děkujeme za uznání, jsme rádi, že se Vám článek líbil.

S tou publikací Vás asi zklameme, o žádné nevíme. Možná je to škoda, že není, určitě by bylo o čem psát. Síly, o kterých pojednával tento článek by se uplatnily nejspíš všechny, k tomu přičtěte ještě efekty spojené s gradientem (ve stanici s malým poloměrem by byl znatelný rozdíl v působení síly na nohy a na hlavu). Někdy za čtrnáct dní se cheme rozepsat o setrvačníku. To by bylo také třeba brát v úvahu, pokud by měla kosmická stanice měnit orientaci, začala by s ní cloumat ještě precese.

Pak by bylo zajímavé rozebrat problém z pohledu strojaře. Taková stanice by vážila stovky tun. Ty tuny by bylo třeba držet pohromadě, aby je ta umělá gravitace neutrhla. A co motory? Jak se poprat s tím, že se to celé točí?

Takhle dohromady je to velké téma, které by chtělo odborníka přímo z konstruktérské kanceláře. Možná se někdo takový časem najde. Zatím si musíme vystačit s učebnicemi mechaniky. Ta fyzika je vlastně už nějakých dvě stě let vymyšlená, vzorce a odvození tu jsou. Jen to teď dát dohromady.

0 0
možnosti
  • Počet článků 135
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 728x
Dana se zajímá o literaturu, Rudolfa baví astronomie a fyzika. Spolu jsme napsali několik příběhů z vesmíru. Jejich žánr se nazývá hard sci-fi, ale my mu říkáme realistická sci-fi. Ani vlas vám z hlavy nespadne, jste-li v beztížném stavu. Naši oblíbení autoři jsou Ludvík Souček a František Běhounek.